Komentáře: Kam s ním ?

Od: Anonym

Anonym — Mon, 19 Apr 2021 03:43:20 +0000

Od: jana

jana — Thu, 26 Feb 2009 00:33:20 +0000

Ptate se spravne!
A mne jen prekvapuje, ze se tady ozyvaji zatim jen muzi… Hlavne pan Pavlovsky se svym ostrym – Jesle proste ne – v zajmu deti. Muj 2-lety syn je v jeslich 3 hodiny dvakrat tydne. Odvolam-li se na Vase posledni dve vety – jako pecujici rodic jsem usoudila, ze mu to prospeje. Neziji v CR a tudiz mam stesti a MOZNOST VOLBY, zda ho do tech jesli dam nebo ne. Vite, existuji opravdu i matky – samozivitelky, ktere se proste z financnich duvodu chteji vratit do prace a dat sve dite do jesli drive nez v jeho trech letech. A zde ma pani Subrtova pravdu – neexistence jesli a polovicnich uvazku je problem.
Hodne casto maji argumenty nadech diskriminacni a utoci na zeny jako nezodpovedne karieristky, pritom duvody jsou uplne nekde jinde!

Od: babza

babza — Tue, 24 Feb 2009 11:09:56 +0000

Glume,
pod oba vaše články se podepisuji. Navíc se možná někdo naivně domnívá, že do jeslí by mohly jít děti už trochu starší – jaký je to velký omyl! Ty už z toho totiž mají rozum.

Od: GLUM

GLUM — Mon, 23 Feb 2009 17:21:37 +0000

GLUM se nebude opakovat
je zde profláknut coby vyznavač včerejšího modelu:

[http://sikora.blog.respekt.cz/c/2465/Chovejme-se]

[http://sikora.blog.respekt.cz/c/3220/Stavovska-c]

Od: Petr Pavlovský

Petr Pavlovský — Sat, 21 Feb 2009 13:37:25 +0000

Jesle ne, školky arbitrérní
Ponechme stranou instituci manželství, které dnes už s rodičovstvím nutně nesouvisí. A ponechme stranou i otázku dětí do cca 3 let – ty by měly být pokud je to jen trochu možné s matkou. Velice exponované matky, které nemohou na 3 roky vysadit z profese (špičkové vědkyně, operní zpěvačky, političky), které nemohou vykonávat povolání doma, si mohou na výpomoc někoho spolehlivého zjednat – zpravidla na to též mají. Jesle prostě ne – v zájmu dětí.
Pro rodiče starších dětí by stát měl zajistit, aby umístění dítěte na x hodin denně do školky byla čistě jejich volba, aby k tomu nebyly tlačeni nouzí. Předpokládá to ovšem jistou střídmost a prozíravost – ne se zadlužit a pak pořídit děti. Též místo přídavků na děti patřičné snížení daní jejich živitelům (bez rozdílu pohlaví) a patřičné zvýšení alimentů od dítěte se vzdálivšího zploditeli (bez rozdílu pohlaví). Pečující rodič by pak měl mít možnost posoudit, kolik hodin pobytu ve školce denně jeho dítěti neuškodí. Na dítěti se to pozná.

Od: babza

babza — Sat, 21 Feb 2009 11:54:29 +0000

…pokračuji
Rodinu s dětmi považuji za poměrně málo chráněnou a svobodnou matku s dětmi za ohroženou. I když si to asi ekonomicky spočítá, že zatím jí to vychází, v takto volném svazku se svobodným tatínkem nikdy nenabude jistoty, že ten ji bez potíží opustí a najde si volný svazek jiný. Pak opravdu jí nezbude, než ty mizerné alimenty, děti, samota a oči pro pláč. Toto by si ženy měly důkladně rozmyslet. Je ale smutná pravda, že už i ženy opouštějí děti a ponechají je tatínkům…

Od: babza

babza — Sat, 21 Feb 2009 11:50:05 +0000

Paní Šubrtová,
líbí se mi, jak jste se představila, a že vím, s jak starou (mladou) ženou teď mluvím. Tradiční rodina (manžel živitel) začala zanikat již za mládí mé maminky – v 5O. letech., kdy musela jít do práce kvůli obživě rodiny. Jesle jsem prošla se svými dvěma dětmi v letech šedesátých a věřte mi – na kariéru to nebylo. Jen na výdělek. Děti byly často nemocné a žena nikdy neměla jistotu, kdy si je bude muset vzít domů – tedy žádné pracovní cesty, proškolování a přesčasy, jak si to mohli dovolit muži. Dnešní jesle by možná mohly být přece jen trochu jiné, navíc myslím, že dnes už více se zapojují muži. Pokud jde o necelé rodiny s dětmi se svobodnou maminkou a svobodným tatínkem, ty jsou mi v dnešní době nejvíc proti mysli. Je to zcela jistě s důvodů ekonomických i praktických, protože rozvody jsou otřesným zážitkem, ale vytrácí se tu láska a hrdost muže, který získal milovanou ženu a chce jí dát své jméno a hrozná střízlivost, s jakou mladý zamilovaný pár už dopředu myslí na možný rozvod.

Od: LOJR

LOJR — Sat, 21 Feb 2009 11:50:02 +0000

Já se obávám (ale možná se pletu),
že ty vaše otazníky nejsou tak docela košer, protože jste si, i když zatím ne tady, na většinu otázek sama odpověděla. A nejsem si jist, že ty vaše odpovědi pro sebe samotnou jsou prosty ideologického zabarvení. Mohu se zeptat pro změnu já? Proč vy sama automaticky předpokládáte, že po rozvodu děti dostane matka a „nepřiměřeně nízké výživné“ bude platit otec? Kolik matek má skutečně taková povolání, kde tři roky pauza znamená konec? Proč by měl soukromý zaměstnavatel zaměstnávat zaměstnance, o němž dopředu ví, že mu poměrně často nebude k dispozici? Skutečně se vám jesle pro kojence zdají být dobrým řešením nejen pro matky honící kariéru, nýbrž i ty děti?