Tak si my lid budeme volit prezidenta sami. Moc se na to těšíme. Politici /někteří s kyselejšími obličeji/ nám to nedávno umožnili. A objevuje se spousta komentářů co bude přímá volba prezidenta znamenat. A jaké problémy s tím budou spojeny. Jedním komentovaným okruhem je i vhodnost/nevhodnost jednotlivých potenciálních kandidátů od Miloše Zemana po pana Okamuru… Dokonce jsem někde zachytila i řešení formou rošády u manželů Klausových. A to mi dodalo odvahu konečně se podělit o myšlenku, kterou již nějaký čas nosím v hlavě. Když paní Livie, proč ne paní Dagmar ? Je to šaramantní okouzlující dáma, na čemž nic nemění ani ojedinělý slavný pískot na prsty před prezidentskou volbou začátkem roku 1998. Je zvyklá pohybovat se v nejvyšší patrech politky (byť „pouze“ v roli první dámy), státníci ji znají a mnohé zřejmě i svým šarmem zaujala. Nemá v zádech žádné korupční aféry a postupem doby jsme se mohli přesvědčit, že je silnou osobností s určitým morálním kreditem. Prezidentské pravomoce budou dále zúžené – taže půjde hlavně o reprezentaci, šarm, charisma, zdravý rozum, schopnost komunikace a naslouchání druhým, konktakty. A k zahození by pro změnu nebyla ani určitá velkorysost, nadhled a smysl pro humor – myslím, že to všechno Dáša Havlová má. A tak trochu by tu s námi jejím prostřednictvím zůstal i Václav Havel..
Blog | Jana Šubrtová
Dáša na Hrad !
V souvislosti s blížící se prezidentskou volbou se stránky médií plní úvahami nad vhodnými kandidáty. Pořád čekám, že se objeví i jméno Dagmar Havlové, ale stále nic...