Pokud bychom výrazně rozvinutou potřebu zviditelnění, touhy být v centru pozornosti, a to i za cenu poněkud kontroverzních nástrojů a postojů, kvalifikovali jako duševní chorobu, museli bychom za blázny prohlásit většinu politiků a celebrit.
Jiná věc ovšem je, proč se pan prezident tak chová a jaké to má důsledky pro Českou republiku. Musím říci, že mám s jeho názory jako občan České republiky problém. Někdy mi připadá, že se nesou na vlně spíše fanatického přístupu, který není podložen věcným logickým obsahem. To platí jak o otázce globálního oteplování, tak o přístupu k Evropské unii, či o vztahu k Rusku. Podívejme se např. na zelenou problematiku a vizi, že enviromentalisté jsou škůdci, bráníci Smithově neviditelné ruce trhu zajistit to jediné správné fungování společnosti založené na plně tržních principech. Řídíl se však důsledně těmito principy pan prezident ve fázi, kdy aktivně ovlivnoval politiku, sám ? Nebo se spíše projevoval populistický přístup ? Co se týče ochrany životního prostředí, pan prezident ví, že globální oteplování je nesmysl který nás bude stát zbytgečně mnoho peněz a brzdit zdravý ekonomický růst. Já to nevím, ale připadá mi logické, že pokud existuje potenciální riziko s určitou mírou pravděpodobnosti, je dobré se proti němu pojistit dříve, než bude pozdě. Je to jako s povodní – taky nemusí nikdy přijít, ale pokud přijde, jsou její důsledky natolik škodlivé, že tu pojistku raději platím…
A co vztak k EU? Ani tady poloze názorů pana prezidenta nerozumím. Jistě, nedělám si ži žádné iluze o tom, jak EU funguje, nemyslím si, že to je zcela efektivní seskupení – jenže zase – k čemu bude dobré fanatické odmítání ? Jakou máme alternativu ? To jsem od pana prezidenta nikdy neslyšela. Připadá mi rozumnější získat pokud možno v tomto uskupení takový hlas a prestiž, abych mohla věci k lepšímu ovlivňovat zevnitř, než pokopávat , provokovat a urážet – svou vyjednávací pozici tak určitě mnoho nepomůžu a nemohu nic získat, pouze ztratit…
A tak přemýšlím, zda klíč k řešení motivů takového vystupování neleží ve srovnání s přechozím prezidentem. Ten byl totiž ve světě velmi známý, citovaný, vážený s vysokým morálním kreditem.
A současný pan prezident chce možná tuto tradici světové proslulosti českých prezidentů udržet. Jen metody, které k tomu volí, nejsou dle mého názoru nejšťastnější a mrzelo by mě, kdyby se díky tomu stal český prezident kontroverzní srandovní figurkou na světové politické scéně…